Týden se sešel s týdnem a já měl v neděli opět v plánu cestu do Sokolova. Tentokráte jsem se chtěl sejít se svým dlouholetým kamarádem, spolužákem a kolegou" z projektu DJ.Snail & Friends (3DJ.s) – Markem, alias DJ.Deathem. Má cesta však nebyla zrovna přímočará. Ale stálo to za to ;). A stejně tak pondělní dovolená byla nakonec celkem fajn.
S Markem jsme se domluvili, že bychom se sešli po půl třetí odpoledne. Měl jsem tedy na výběr, zda jet už ve 13:30 vlakem, nebo počkat do 14:20 na autobus. Vydal jsem se tedy na vlak, ale jelikož kratší cesta byla po páteční průtrži mračen zatopená, musel jsem jít oklikou, což mě zdrželo. Možná bych to ještě stihl, ale řekl jsem si, že není třeba spěchat a tak jsem se vydal na návštěvu za Štůrem. Pobyl jsem tam a před čtvrt na tři jsem se vydal na místní autobusovou zastávku. Bylo 14:20, ale autobus, který jsem čekal kolem mě jen prosvištěl, aniž by zastavil… "Hmm – pěkné…", pomyslel jsem si. Na vlak ve 14:28 bych to již nestihl a tak nezbývalo, než vyčkat autobusu v 15:25. Pro jistotu jsem se tentokráte vydal na hlavní autobusové nádraží. Ono je pěkné, jsou-li v jízdním řádu uvedeny čísla stanic, odkud má autobus odjíždět, když v reálu tady žádné očíslované stanice nejsou – to pak člověk těžko hledá, kdeže to má ten autobus vlastně zastavit :).
Inu čekal jsem, čekal, ale – ano pravdu mají ti z vás, kdo si myslí, že jsem se nedočkal! Autobus zapsaný v jízdním řádu na 15:25 skutečně vůbec nedorazil ani o deset minut dříve, nebo později. To už jsem ale nechtěl ztrácet dalším čekáním čas a tak jsem se znovu vypravil na nádraží, odkud jsem se v 15:56 konečně vydal na cestu. Marek na mě tak musel čekat o dvě hodiny déle, než bylo původně v plánu :). Nu což – já zase jindy čekával na něj ;).
Restaurace u Havrana
Sešli jsme se v restauraci U Havrana, dali jsme řeč, pivko, dobré jídlo – U Havrana vaří opravdu dobře ;) – a povídali jsme o současném dění kolem nás. Neopomněli jsme ani poslat přání Alešovi, s nímž mě Marek seznámil během našeho nedávného setkání a který v neděli slavil svůj svátek.
S Markem u Havrana – zleva: Marek a já
Odcházeli jsme krátce před sedmou hodinou večer, kdy jsme se vydali na nádraží. Tam jsme potkali Markova kamaráda, s nímž jsme ještě nějakou dobu povídali o počítačích. V 19:13 hodin jsem se pak vlakem vydal domů, zatímco Marek s oním kamarádem dál čekali na vlak, který jel o pár minut později.
Dobrý Kozel – nejlepší hasič :)
I přes krkolomnou dopravu jsem rád, že jsme se s Markem sešli, protože jindy by nám to bohužel nevyšlo. Aktuálně totiž nemáme žádné volno, na němž bychom se tak říkajíc shodli :).
V pondělí jsem měl volný den – první z posledních čtyř dnů staré dovolené, kterou musím vybrat do konce dubna. Původně jsem se chtěl s Markem sejít právě v pondělí, ale jak jsem již napsal – nějak nám ty volné dny nyní neladí.
Volno jsem trávil tak nějak standardně – na internetu :). Odpoledne jsem se ale musel vydat do města na poštu, a jelikož tou dobou přijížděl z práce i Štůr, smluvili jsme se telefonem, že se sejdeme. A tak jsme i učinili. Pozval jsem Štůra na posezení do místní restaurace Slunečnice, ale ještě před tím jsme se vydali na nákupy. V místním stánku jsem si koupil DVD s filmem Frida se skvělou Salmou Hayek v hlavní roli. Za 99Kč to byla skvělá koupě, protože ten film je opravdu dobrý. Ještě později jsem si koupil cool" sluneční brýle na léto. I když… – co je cool" pro mě, to většinou nebývá cool" pro ostatní :). Se svým specifickým stylem se tomu ani nepodivuji. Brýle jsou totiž opravdu celkem retro a pokud se podíváte na záběry z totalitního parlamentu kolem roku 1970, tak v tam v podobných brýlích uvidíte jistě celkem dost soudruhů :).
Zdravstvujte :)
Po nákupech jsme se ale již vydali do zmíněné Slunečnice, kde jsme si dali pivko a kolu, zasmály se u nových cool" brýlí a povykládali o mém setkání s Markem z předchozího dne. Odešli jsme akorát včas na to, abychom domů dorazili před tím, než se spustila bouřka a krupobití…
Celkově se dá říci, že jsem opět prožil dva zajímavé dny, kdy jsem se setkal s přáteli, s nimiž se rád vídám. No a na pátek a víkend už plánuji… Ale ne – nechte se překvapit… ;)