Během posledních pár dnů došlo k několika událostem, o nichž jsem zde samostatně neinformoval – kamarád Marek slavil svátek a posléze i narozeniny, proběhlo pálení čarodějnic", atd. Pojďte si to spolu se mnou v krátkosti projít, včetně fotodokumentace ;).

V pátek 25. dubna jsem měl volno. Původně kvůli tomu, že bychom se sešli s Markem, který slavil svátek, jenže ten mi již předem psal, že mít zřejmě volno nebude. Nakonec mi ale v pátek ráno poslal zprávu, že volno dostal a že se můžeme sejít. Počasí tedy nebylo nic moc, ale v půl jedné jsem se vydal na vlak a ve třináct hodin už jsme s Markem seděli U Havrana. Dali jsme si dobré jídlo a pití a společně tak oslavili Markův svátek a nadcházející narozeniny, které má o pár dnů později.

Kamarád Marek, při cestě "zkratkou"

Asi po třech hodinách jsme se vydali na nádraží, ale jak už to tak Marek umí, zná prý zkratku, kudy se tam dá dostat rychleji. No mohl jsem to tušit, že – jako obvykle – Markovi zkratky bývají většinou delší a obtížnější, než cesta samotná a tak tomu bylo samozřejmě i tentokrát. Dlouhou cestou kolem řeky a zase zpět – to když jsme zjistili, že nikam nevede :) – jsme nakonec došli zpět do města, odkud musel Marek utíkat na vlak, chtěl-li ho stihnout. Připomnělo mi to naše roky na škole, kdy jsme také o velkých poledních přestávkách chodívali na podobné pěší mini tůry okolím našeho města – bylo to fajn – jen kdyby počasí bylo lepší.

Po rozloučení s Markem jsem se ještě vydal ke Klášteru, kde jsem se pak asi na půl hodiny sešel se Štůrem. Ten ale pospíchal domů, takže jsem nakonec U Kláštera ještě poseděl sám a neodpustil jsem si svůj zamilovaný smažák.

Cesta domů podvečerní cestou se zapadajícím sluncem, za doprovodu příjemné muziky ve sluchátkách, pak už byla jen příjemným završením celého dne.

A už se nám to griluje ;)

V neděli 27. dubna jsme si uspořádali první letošní grilování u nás na zahradě. Byla to taková příprava na 30. dubna.

Zapáleno…

Ve středu bylo naštěstí hezké počasí, takže večernímu pálení čarodějnic" za naší zahradou nic nebránilo. Na zahradě se vždy najde dost větví, chroští, atd., které se za dlouhý rok nastřádá právě na tento den. Pro tyto účely už tedy byla postavena pěkná hranice, čekající jen na zažehnutí plamene, který vzplál krátce po sedmé hodině večerní.

Světlo a stín…

V duchu pravěkých zvyků…

Počasí nám stále přálo, i když se začínalo zatahovat, ale bylo teplo a u ohně se příjemně sedělo. Zašel jsem si tedy domů ještě pro jedno pivko k opečenému párku, ale krátce poté, co jsem s ním usedl k ohni jsem uslyšel první kapky deště. Myslel jsem, že to bude jen slabá přeháňka, ale když jsem uslyšel hukot v korunách stromů nedalekého lesa, bylo mi vše jasné. Než jsem se stačil zvednout ze židle, přihnal se jak přívalová vlna pořádný lijavec. Než jsem během asi pěti minut stačil uklidit židle a odnést těch pár dalších věcí od ohně domů, byl jsem promočený na kost. Inu – do žhavých uhlíků až dlouho do noci jsem tentokráte hledět nemohl, ale i tak to byl příjemný večer a těším se opět za rok – doufám, že počasí nám bude i za rok příznivě nakloněno ;).

Očistná síla hry plamenů…

Komentáře