Co pro vás znamená hudba? Je pro váš život důležitá, nebo ji berete jen jako všední, nebo otravnou kulisu vašeho každodenního života?
Musím se přiznat, že můj vztah k hudbě je velmi intenzivní a hudba pro mě mnoho znamená. Nedovedu si představit život v úplném tichu a odloučení, byť i tyto chvíle mají v mém životě své důležité místo. Jenže miluji hudbu. Nejen, že ji poslouchám, ale snažím se ji prožít.
Možná vám bude známo, že takovým primárním odbytištěm je u mě hudba tanečního ražení. To má svůj původ zejména v době mého dětství a v mé lásce k songům mého mládí – tedy k hudbě let devadesátých, o nichž zde již notnou dobu referuji ve svém seriálu Best Of 90’s. V něm se snažím tuto hudbu připomenout pamětníkům" a stejně tak s ní seznámit i mladší generaci, pro níž je tato hudba již poměrně vzdálená, tak jako třeba pro mě hudba přelomu let sedmdesátých a osmdesátých.
Jenže není to jen hudba taneční, která mě dokáže zaujmout. Mě osobně nezajímají hudební žánry a nemám rád škatulkování dle stylů. Hudba vás buď dokáže oslovit, nebo ne a je jedno o jaký žánr se jedná. Proto si milerád poslechnu song jakéhokoliv žánru, který mě něčím zaujme – od dechovky, přes klasickou hudbu až po rock.
Přiznám se, že když si chci hudbu skutečně vychutnat, tak ji analyzuji. Pokud nevíte co si pod tím představit, tak mám na mysli to, že se soustředím na jednotlivosti. Na použité nástroje, na jednotlivé rytmy, melodické linky a křivky. Mám tu výhodu, že mám velkou schopnost vizualizace. Není tedy pro mě problém zavřít oči (což není podmínkou) a naprosto se vcítit do hudby. Vidět okolo sebe barevnou hudbu" melodických křivek, rytmických beatů, atd. Každý jednotlivý zvuk jako vlastní frekvence, vlastní rytmus, vlastní poselství hudby… Takovouto zásobárnou rytmů, křivek a frekvencí je pro mě právě hudba taneční a elektronická, ale není to podmínkou. Tímto způsobem se pro mě z běžného songu" stává virtuální představení a naprosto relaxační záležitost, jež dokáže odpoutat moji mysl od všedního dění a přenést ji na místa mnohem spirituálnější, kde se Vesmír potkává se Zemí a Duše s Hmotou.
S tím souvisí i jiná věc, totiž odmítání jakýchkoliv podpůrných látek" a různých drog, které by měli umocňovat zážitky z hudby a tance. Je smutné, že právě na taneční scéně dochází velmi často k podobným excesům mezi jejími posluchači. Otázkou ovšem je, zda početné zástupy návštěvníků různých diskoték a parties jsou skutečně fanoušky určité hudby, nebo tuto potřebují jen jako kulisu ke svému primárnímu zájmu, tj. sjetí se" a následnému nevědomému poletování v rytmu hudby. Bohužel mám za to, že právě tato možnost je ta správná a že tito jakobyfanoušci" kazí pověst nám, skutečným příznivcům elektronické a taneční scény (kteří v ní hledají něco více), na něž poté ostatní lidé hledí jen jako na huliče a feťáky". Já věřím tomu, že sama hudba by měla být onou drogou", přinášející určité zážitky a nikoliv jen kulisou pro drogově závislé.
Samozřejmě ne každý song je vhodný k analýze". Jsou songy, které si člověk pustí skutečně jen jako určitou kulisu třeba k práci. Jsou tu písně, které ve vás dokáží vyvolat emoce – ať již ty pozitivní, nebo negativní. Jsou tu songy, které si pustíte při určité příležitosti – např. tehdy, když vás opustí někdo blízký. A pak jsou tu songy univerzální. Rozhodně bych si ale netroufal hudbu nějak všeobecně posuzovat a škatulkovat. Někteří lidé se cítí být soudci toho, co je umělecké a co je brak. Jenže každý máme jiný vkus. Co se jednomu nelíbí, může být pro druhého rajská hudba". Záleží na naší přirozenosti, na našich osobních sklonech, preferencích. Přitom ale neplatí že dle poslouchané hudby lze člověka posuzovat. U někoho možná ano, u jiného ne. Proto nemám rád, když se lidé vůči sobě diferencují jen na základě toho co poslouchají. Stejně tak ovšem nemusím ty, kteří se stylizují do nějakého konkrétního hudebního stylu a tváří se jako hardcore fandové, pro něž jsou posluchači jiného žánru nějakým odpadem… Každá hudba chce zkrátka své a každá je určena pro jinou příležitost.
Nevím, jak jste na tom vy a zda si také dokážete spustit vizualizace v hlavě, namísto vizualizací v přehrávači :), ale zajímal by mě váš vztah k muzice. Máte-li k tomuto tématu co napsat, uvítám vaše komentáře.
Moc povedený článek! :-) V podstatě k němu ani nemám co dodat, neboť jsi vše napsal za mě. Hudbu také miluji, ano, nebojím se použít tak silného slova, prožívám a vnímám jí stejně rytmicky jako ty a život bez ní si nedovedu představit. Zrovna tak s tebou sdílím názor na dnešní diskotéky a drogy a tak podobně. :-) Článek ještě jednou chválím! ;-)
Pěkný článek ;) Jsem na tom podobně jako Ty, jenom bohužel nemám ty vizualizační schopnosti jako Ty :( Dlouho jsem poslouchal téměř výhradně jen taneční hudbu, ale dnes už poslouchám i spoustu jiných věcí. Pokud chci relaxovat, tak si pouštím nejčastěji nějaké vokální songy (není nic krásnějšího, než ženský hlas) a nebo občas nějakou tu klasiku.Od doby, kdy jsem si pořídil in-ear sluchátka (špunty) se požitek z hudby ještě umocnil, protože teď si dokážu vychutnat spoustu detailů, které jsem předtím vůbec neslyšel.Hudba mě baví a taky dost ovlivňuje mou náladu, takže je pro mně hodně důležitá. Už delší dobu mám v plánu na toto téma napsat nějaký článek, ale pořád ještě nemám pořádně jasno, co všechno do něj chci napsat :)Jo a ještě takový dotaz na závěr: už dlouho jsem od tebe neslyšel žádný nový song, neplánuješ náhodou nějaký nový, nebo rovnou celé nové album?
Moje tvorbaDíky za komentáře. Jak jsem napsal i v článku – ani já neposlouchám jen taneční muziku. Když už, tak spíše nějaký ten trance, ale celkově si opravdu rád poslechnu jakýkoliv song, který mi přijde něčím zajímavý.Musím souhlasit s dadajaxem ohledně ženských vokálů. Ať už jde o nějaké pop, či rockové písničky, nebo právě i o mix ženského vokálu do nějaké té trance hudby, tak je to velmi výjimečný zážitek. Opět platí, že ne každý hlas člověka zaujme, ale znám songy z nichž člověk přímo cítí propojení fyzického se spirituálním – erotična s oduševnělostí.No a nakonec pokud jde o nějaké mé vlastní songy:Je pravda, že v posledním roce jsem se vlastní tvorbě příliš nevěnoval, jelikož primárním zájmem se pro mě stal tento blog a pak samozřejmě i psaní článků pro časopis, nebo internetové magazíny. Rozhodně jsem ale ani na vlastní hudbu nezanevřel. Po pravdě celkem často si k tomu sednu a vytvořím si nějakou melodii, rytmus, atd., jen nějak není ta vůle to dokončit. Materiálu zde ale už mám možná i na dvě celá alba, jen se musí najít ty správné okamžiky, kdy mě inspirace dovede až k finálnímu zpodobnění té které dané písničky.Před nedávnem jsem provedl upgrade softwaru v němž s hudbou pracuji a k dispozici mám nyní mnohem více efektů i možností. Stejně tak jsem si pořídil klasické klávesy. Sice již trochu starší, ale s možností připojit je k PC a vlastní melodie si převést přímo do počítače, kde je můžu dále softwarově zpracovat a aplikovat na ně různé efekty. Těch možností je tedy poměrně dost. Jediné co bych potřeboval je více času (nebo schopnost si jej najít :)). Ale myslím, že se o moji tvorbu nemusíš obávat. Snad někdy od příštího roku již spustím (konečně) novou podobu našeho hudebního webu (k nahlédnutí na http://djsnail.savana.cz/) a pak věřím, že i dokončím nějaké ty songy, které budu moci svým posluchačům nabídnout. Určitě pak ocením, když se ty, nebo kdokoliv další vyjádříte k novým songům ;).
Ten nový hudební web vypadá moc dobře. Už se těším na ty nové songy ;)
PodporaDíky. Jen mě mrzí, že jsem ten web už nespustil v ostrém provozu, ale i když jsem to plánoval již dříve, tak dosud na to prostě nebyl čas. Ale polepším se :). No a jinak díky za podporu – člověka potěší, když někdo ukáže zájem o jeho tvorbu. To mám hned větší chuť do práce ;).
Tak takovou schopnost vizualizace nemám, ale často u hudby o něčem přemýšlím nebo spíš by se dalo říct, že sním. A to se mi moc líbí. Jinak samozřejmě taktéž je to pro mě velmi důležitá součást života, ale poslední dobou zjišťuju, že v určitých chvílích, kdy hudbu poslouchají snad všichni (třeba dlouhé cestování autobusem), já bez ní dokážu být a ani mě to v tu chvíli netrápí…nevim proč. Měl bych si konečně koupit nějakej ipod, aby se to vyřešilo…
Snění a tichoVědomé snění – ano i tak by se dala ona vizualizace nazvat. Vedu své myšlenky rytmem a melodií hudby a medituji nad její různorodou tváří.Je pravdou, že člověk občas potřebuje ticho. Ač mám tedy hudbu skutečně rád, tak mám rád též chvíle ticha a klidu. Někdy mi totiž přijde, že dnes jsme hudbou (o jejíž různorodé kvalitě se zmiňovat nechci) až neskutečně zahlceni. Naštěstí máme většinou tu možnost hudbu vypnout, nebo jít jinam a moci si vychutnat alespoň relativní klid a ticho, které je samozřejmě také velmi důležité.No a jako poznámku na závěr, jíž nikdo nemusí brát vážně, bych k zakoupení doporučil raději něco jiného, než cokoliv i*. Nemám tedy nic proti ovocnářské firmě, nebo jejím produktům, ale přeci jen mám raději zařízení, jež se dají užívat poněkud svobodněji, než v provázanosti s určitým konkrétním přehrávačem, atd. (možná už je to dnes jiné – nijak blíže jsem to nezkoumal) ;).
ty to asi myslíš vážně, že?to o té elektronické taneční hudbě, mně opravdu rozesmálo, protože to o čem píšeš na tomto blogu, nemá nic společného ano s elektronickou, natožpak taneční a téměř ani s hudbou XDposlechni si někdy Orbital, Underworld, Leftfield nebo Mobyho, abys alespoň jednou slyšel taneční hudbu
Myslím to vážně, to je jasné ;)[8] Milý VfB – samozřejmě, že to myslím vážně. Jednak nevím, kde jsi přišel k domněnce, že poslouchám pouze hudbu o níž píšu na tomto blogu a za druhé mi nemusíš doporučovat co mám poslouchat, protože tebou zmíněná hudební uskupení, či umělce samozřejmě znám, ba i poslouchám, a třeba Mobyho mám velmi rád.Já nějak v článku nevidím souvislost mezi zmínkou o elektronické a taneční hudbě s hudbou mého dětství (tj. s hudbou devadesátých let), kterou rád poslouchám dodnes. Ale i kdyby, tak já opravdu neřeším nějak škatulkování do stylů a podstylů a jejich dalších odnoží. Hudba je hudba a je buď dobrá, či špatná a to je u každého subjektivní pocit. V současnosti tedy poslouchám např. klasiku, pop, pop-rock, disco, nebo – a velmi rád – trance (kupříkladu vynikající sety má Armin van Buuren). No a klidně si poslechnu a zazpívám nějakou tu lidovku, či dechovku – proč ne ;).