Informace o tom, že v příštím roce hodlá na trh operačních systémů vstoupit i internetový obr Google vám jistě neunikla. Jeho ChromeOS, aka GoogleOS byl ostatně očekáván v IT kruzích již několik let a tak vlastně Google nikoho ani příliš nepřekvapil. Co však mohlo někoho překvapit je koncept nově chystaného operačního systému, který zcela spoléhá na tzv. cloud computing. Oč vlastně jde a zda má nový OS z mého pohledu šanci na úspěch a případně kde, se pokusím osvětlit v tomto článku.

Cloud Computing

Fenomén tzv. cloud computingu není zcela nový a vlastně se jedná svého způsobu o recyklaci principů používaných v počítačové branži již na jejích počátcích. Jednoduše řečeno jde o to, že aplikace, data, výpočty – vše se děje kdesi na vzdáleném serveru a počítač u nějž uživatel sedí je ve skutečnosti jen jakýmsi terminálem, který zprostředkovává přístup k těmto datům a aplikacím na serveru uloženým. Tento princip se v určitých oblastech využívá stále již mnoho let a cloud computing je de facto jednou z jeho obdob.

Web 2.0

Moderní web to už dávno nejsou jen statické stránky a prezentace různých firem, či služeb. Moderní web jsou také desítky a stovky tzv. webových aplikací, které mohou zahrnovat jak dnes již jednoduché tradiční webmaily, tak složité sociální sítě typu Facebook, či Twitter, grafické editory, office aplikace, on-line agregátory zpráv a RSS čtečky, atd. Webu, který je množinou těchto aplikací a sítí se začalo před pár lety říkat marketingovým označením web 2.0.

Do tohoto prostředí přichází Google se svojí vizí operačního systému postaveného na cloud computingu a webu 2.0.

ChromeOS v podání Googlu: Oč jde?

Inu vezmete jádro Linux starého známého Linuse Torvaldse (Může ho použít každý a zdarma a tak je zcela jasné, proč právě na něm staví kdekdo – stejně tak by šlo ale využít prakticky jakékoliv jádro schopné oživit" hardware.) a nad něj postavíte už jen upravený webový prohlížeč – v případě Googlu samozřejmě jeho prohlížeč Chrome, který vyniká jednoduchostí a rychlostí. A to je vlastně všechno! Celý systém z běžného pohledu je vlastně pouhý embedded systém, který spouští jedinou aplikaci – Google Chrome. A to je taky dle Googlu to jediné, co je třeba v moderní době spustit.

Ostatně proč si to Google myslí je zřejmé – internetový prohlížeč je dnes u většiny uživatelů první a často i jedinou spuštěnou aplikací. Skrz prohlížeč se lidé chodí dívat do emailové schránky u svého poskytovatele (Seznam.cz, Gmail.com, aj.), sledují videa (YouTube.com, Stream.cz, aj.), poslouchají hudbu (Jamendo.com, Last.fm, aj.) chatují s přáteli (ICQ2Go, Facebook Chat, aj.), píší dokumenty (Google Dokumenty, MS Office WebApps, aj.) a mnoho dalších věcí. Odstíníte-li tedy klasický operační systém a nabídnete uživateli přímo spouštěný prohlížeč, tak nejenže citelně snížíte nároky na výkon hardwaru, ale rovněž i urychlíte spouštění samotného systému.

Představa Chrome OS podle Googlu

Nevýhoda?!

Takový systém má ovšem oproti klasickému systému i poměrně citelnou nevýhodu – pro jeho bezproblémové používání a běh je bezpodmínečně nutné mít prakticky trvalé připojení k internetu. Jste totiž zcela a pouze odkázáni na webové aplikace Googlu a dalších poskytovatelů, k nimž pochopitelně bez přístupu k netu mít přístup rovněž nebudete. Pro určité aplikace zde může existovat řešení např. v podobě modulu Google Gears, který Chrome samozřejmě obsahuje a který vytváří jistou mezivrstvu mezi webem a lokálním PC a umožňuje použití určitých webových aplikací i bez přístupu k internetu pouze z vyrovnávací paměti (cache) prohlížeče. To je ovšem spíše jistá pomocná berlička při dočasné nedostupnosti připojení.

Můžete namítnout, že běžný domácí počítač bez připojení k internetu je dnes již prakticky stejně k ničemu" a že tedy připojení mít musíte tak jako tak, protože na internet chcete". To může být pravda, nicméně omezovat možnosti počítače jen a pouze na internet je ošidné, protože počítač můžete na spoustu činností plnohodnotně využívat i bez internetu. Ať už jde třeba o psaní a editaci dokumentů, editaci a skládání hudby, úpravy a organizování fotografií, nebo střih videa, hry, CAD aplikace, práce s grafikou a mnoho dalšího. Počítač zkrátka není synonymem slova web, či internet!

Webové aplikace?

Musím se přiznat, že mě osobně si tzv. webové aplikace nezískali, byť to neznamená, že bych je nepoužíval. Poté, co jsem začal střídavě používat vícero počítačů, tak jsem migroval na vícero on-line služeb z nichž za všechny bych jmenoval třeba RSS čtečku Google Reader, díky níž mám na jakémkoliv zařízení pořádek v mnou odebíraných RSS kanálech, aniž bych musel jakkoli
v řešit nějakou synchronizaci, atd. Toto je jednoznačně příklad velmi užitečné webové služby (aplikace). Na stranu druhou se snažím mít na každou práci vždy lokální klasickou aplikaci a případné webové aplikace používám pouze jako nouzové řešení tam, kde lokální aplikace není z nějakého důvodu dostupná.

Osobně dávám přednost spíše konceptu, jaký předvádí Microsoft se svými službami Live. Live je balík klasických desktopových aplikací, které jsou však poměrně úzce provázány s webovými službami Live, s nimiž se (pakliže uživatel chce) doplňují. Některé z těchto aplikací pak mají i své odlehčené a čistě webové protějšky jako jistá nouzové řešení".

Možná jsem jen uživatel ze staré školy", ale nevím, proč bych měl dávat přednost jakýmsi ajaxovým naskriptovaným aplikacím v prohlížeči, které jsou funkčně omezené a mnohem pomalejší, než aplikace nativní a rovněž silně závisejí na rychlosti a stabilitě připojení k internetu?! Zvláště pak v dnešní době, kdy mohu mít na lokálním počítači funkčně bohatou, rychlou a pro hardware optimalizovanou aplikaci, s níž nejsem závislý na dostupnosti a stabilitě připojení a se kterou mohu pracovat třeba v lese na chalupě, kde žádný internet dostupný není.

Screenshot z aktuálního buildu Google Chrome OS

Co tedy s tím ChromeOS?

Ačkoliv to tak může vypadat, tak bych ChromeOS a tento koncept nezavrhoval. Proč? Předně si je třeba uvědomit, kam a na koho je tento systém primárně mířen. Z hardwaru jsou to výkonem nepřekypující netbooky a z uživatelů pak spíše tzv. běžní uživatelé, pro které opravdu platí jisté rovnítko mezi internetem a počítačem. Netbook je už z principu stroj, který slouží primárně jako terminál internetu/webu". Většina uživatelů jej také využívá tak, že stroj zapne, po spuštění OS spustí prohlížeč a věnuje se procházení internetu a využívání on-line služeb jaké jsem vyjmenoval třeba výše. Netbook si neklade za cíl být výkonným strojem pro běh náročných aplikací např. na střih videa. A právě pro tyto stroje a tento způsob využití by mohl být ChromeOS skvělou volbou. Jak už jsem psal výše, tak takový systém ušetří čas i systémové prostředky počítače a přitom vede uživatele rovnou k cíli – na internet. Přesto zde mohou existovat i argumenty proti a to např. takové, že současné netbooky s běžnými systémy (Windows, GNU/Linux) jsou přeci jen do značné míry univerzální stroje, kdežto netbook z ChromeOS bude mnohem více úzce zaměřený na internet/web (byť portfólio webových aplikací je dnes již poměrně rozsáhlé a z mnoha oblastí).

Univerzálnost může ovšem i škodit. K čemu je uživateli možnost si nainstalovat speciální aplikaci třeba na editaci fotografií, když třeba vůbec netuší jak by to udělal, kde by aplikaci sehnal, atd. Může se to zdát zvláštní v dnešní době, ale spousta uživatelů má třeba i jen problém zmenšit fotografie ze svých marketingově hyper-magapixelových fotoaparátů, pakliže je chtějí nahrát třeba někam na sociální síť (např. na Spolužáky.cz, kde je limit velikosti fotografie, kterou však x-megapixelové snímky samozřejmě překračují). Pro takového uživatele bude jistě přínosnější, pakliže ve svém systému nalezne předpřipraveného zástupce nějaké webové aplikace, která snímky zmenšit dokáže (např. Pixlr.com, Pixenate.com, aj.), obzvláště, pokud by Google vybavil svůj systém i nějakým pěkným tutoriálem co v systému uživatel má připraveno a nač to může využít. Pak jde univerzálnost stranou a východy ChromeOS i přes své objektivní nevýhody vystoupí napovrch. A přičteme-li k nim ještě to, že uživatel prakticky nemusí řešit jakékoliv aktualizace softwaru, antivir, atd., pak můžeme prohlásil, že ChromeOS může být ideálním systémem pro lidi, které často v lehce hanlivém nádechu označujeme, mi o málo zkušenější, zkratkou BFU.

Závěr

Řekl bych, že šance na úspěch ChromeOS vidím tak 50/50. Pro specifickou a relativně nenáročnou (a dá se říci i relativně velkou) skupinu uživatelů by mohl být tento systém zajímavým počinem – zvláště pak při svém cílení na netbooky. Na druhé straně jsou zde pak zkušenější uživatelé a výkonné počítače, kde je nasazení ChromeOS jakožto primárního systému spíše nepravděpodobné. V to, že by ChromeOS nějak ohrozil klasické operační systémy tedy nevěřím (minimálně v horizontu nejbližších deseti let). Pokud se jednou vše přesune kamsi do cloudu", pak může CloudOS od Google značně povyrůst. Na druhou stranu, jestliže již teď řešíme otázky bezpečnosti dat a jejich uložení na cizích serverech (jimž se raději v tomto článku ani blíže nevěnoval, protože by jej to zajisté značně prodloužilo), pak co asi budeme řešit v době, kdy bude v cloudu" vše?!

Pravidlo oheň je dobrý sluha, ale zlý pán, bych tedy metaforicky převzal i na webové aplikace a služby a jen s povzdechem bych dodal, že až bude všechno v cloudu", tak bude všechno v … – ale to si jistě domyslíte sami ;).

Komentáře