Rád bych se dnes po čase opět vrátil k tématu, kterému jsem se zde na blogu již párkrát věnoval a totiž tématu mobilního operačního systému Microsoftu Windows Mobile a Windows Phone 7, potažmo mobilním operačním systémům obecně. Kdo nečetl mé starší postřehy, nechť zavítá na tyto články (1, 2, 3, 4).
Cca. rok po prvním oznámení systému jsem měl možnost si tento i reálně otestovat a tak bych se s vámi rád podělil o některé postřehy z používání tohoto systému…
Historické ohlédnutí…
Na úvod je třeba říci, že jsem byl (a stále jsem) dlouholetým příznivcem platformy Windows Mobile. Vždy jsem na ní oceňoval její blízkost „světu počítačů“, respektive běžných desktopových systémů. Oceňoval jsem konfigurovatelnost, širokou možnost přizpůsobení, rozšiřitelnost, atd. Pravdou je, že to co se dnes některé moderní mobilní OS učí, to uměl Windows Mobile mnohdy již před několika lety. Pravda – nebylo to možná tak uživatelsky přívětivé a na ovládání prsty jste mohli zapomenout, nicméně v systému ty možnosti byly.
Nastoupil iPhone a mnoho z nás – příznivců WM – se jen ušklíbalo nad tím, jak je ten jablečný systém neschopný, co všechno neumí, jak je primitivní. Ukázalo se ale, že právě přes primitivnost se získávají masy. Ač byl systém Applu skutečně „neuměl“, tak to co uměl zvládal dobře, bez nějakého nastavování, s intuitivním dotykovým ovládáním. Byl to první chytrý mobil, který byl chytrý uvnitř a hloupý navenek a snad i proto dokázal oslovit uživatele, kteří se nechtějí zabývat systémem, ale chtějí telefon používat (jakkoliv z našeho geekovského pohledu omezeně). iPhone stanovil nové trendy a chtě nechtě se mu začali přizpůsobovat ostatní, kteří se chtěli svést na módní vlně „chytrý mobil pro každého“. Brzy se proto objevilo mnoho rozšíření i pro klasické letité WM, z nichž nejpodařenější bylo asi rozhraní TouchFlo, následované TouchFlo 2D a 3D, až po Sense, od HTC, které tímto (původně malým) rozšířením – a posléze skoro celým samostatným rozhraním – vybavovalo své telefony s WM.
I Microsoft musel uznat, že chce-li prodávat více a rozšířit svoji platformu navzdory Applu, musí svůj systém uzpůsobit pro moderní dotykové ovládání. Problém byl, že předělat systém určený pro stylus nebylo snadné a nešlo to rychle a tak i v době kdy iPhone už procházel třetí generací, která uměla mnohem víc, než generace první, se MS nedařilo uzpůsobit svůj letitý systém. Ač se to nakonec vcelku podařilo a WM ve verzi 6.5.3 je již víceméně plně ovladatelný prsty, problémem zůstávají stovky a tisíce aplikací pro WM, které jsou zkrátka určené pro stylus a tak se snadno prsty ovládat nedají. Microsoft tedy přistoupil k poněkud drastickému kroku (alespoň z pohledu nás – příznivců WM).
HTC HD2 s prostředím Sense na WM 6.5
Těžká cesta Microsoftu…
V roce 2010 Microsoft oznámil, a posléze prostřednictvím partnerů uvedl na trh, telefony s novým operačním systémem Windows Phone 7, který s původním systémem Windows Mobile nemá prakticky nic společného (snad krom jádra Windows CE v novější verzi). Pro příznivce WM je nový systém „políčkem do tváře“, neboť to, co oceňují na klasických WM se u WP7 prakticky nekoná a systém jde téměř stejnou cestou, jakou šel o několik let před ním první iPhone – chytrý telefon, který je spíše hloupý a moc toho neumí…
Musím se přiznat, že na Windows Mobile 7 jsem se těšil a zvláště pak na to, že si jej budu moci nainstalovat i do svého HTC HD2 o němž se předpokládalo, že upgrade na nový systém dostane oficiální cestou. Když jsem ale četl a viděl co vše má nový WP7 „umět“ a jak bude vypadat, pochopil jsem, že pro mě, jakožto WM uživatele, by se jednalo spíše o výrazný downgrade, nežli upgrade. Nový systém se mi nelíbil jak po grafické, tak zejména po funkční stránce a já začal koketovat s myšlenkou, že mé příští zařízení bude vybaveno systémem Android, který si zase pomalu a jistě prošlapává podobnou cestu, po níž šli již před lety právě WM (otevřenost, rozšiřitelnost, atd., ale s dobrým dotykovým ovládáním, s nímž bylo již od začátku počítáno, s možnostmi nákupu aplikací skrze centrální „AppStore“, atd.).
Neuběhl ani rok od prvního představení systému a díky nadšencům z komunity a týmu hochů temné strany „Dark Forces Team“ se podařilo portovat systém WP7 na HTC HD2 (podobně jako už před tím právě Android), na nějž nakonec oficiálně uveden nebyl, ač na něm byl před svým uvedením testován. Řekl jsem si tedy, že jakožto správný geek si nemohu nechat ujít šanci si systém vyzkoušet a tak jsem se pustil do jeho – relativně velmi snadné „instalace“.
Překvapení: Pozitivní zkušenost
Windows Phone 7 na mém HTC HD2 ;)
K mému velkému překvapení – krátce po zprovoznění systému jsem zjistil, že se mi „ta podivná věc“ velmi zamlouvá. Ačkoliv na videích a screenshotech se mi systém nezdál, v reálu vypadal dobře, vše bylo plynulé, rozhraní rychlé. Zalíbil se mi způsob propojení kontaktů s Facebookem, který je mnohem lepší než u WM6.5 s HTC Sense na HD2. Stejně tak fotoalbum, atd. Zkrátka celý systém se mi proti očekáváním nadmíru zalíbil.
Faktem zůstává, že toho umí málo, velmi málo, oproti WM. Nepodařilo se mi rozchodit MMS (možná tam ta funkce ani není – nevím), nefungují aplikace, na něž je člověk zvyklý. V Marketplace – což je aplikační obchod od MS – je však již k dispozici celkem slušné množství aplikací. Některé jsem vyzkoušel a musím říci, že díky unifikaci rozhraní a definovaným pravidlům, jak má aplikace pracovat, zapadají všechny do systému velmi dobře – tak, jakoby byly jeho integrální součástí. Prakticky tedy nepoznáte rozdíl mezi samostatnou aplikací a systémem – vše je tak nějak provázané, vše je rychlé a funguje to nadmíru pěkně. Přesto jsem se po pár dnech vrátil zpět k Windows Mobile. Proč?
Možná bych i testoval déle, ale – snad je to tím prvním neoficiálním portem – výdrž baterie v tomto systému na HD2 je celkem tristní. Ač jsem ozkoušel postupy, které by měli výdrž baterie prodloužit, podařilo se mi při běžném užití telefon udržet cca. 14 hodin, což je skutečně málo (Na WM dám tak den a půl). Druhou věcí je, že některá omezení systému mi připadají skutečně hluboká.
Příklad: HD2 s WM6.5.3 – Přijdu do restaurace s Wi-Fi signálem, připojím se k síti, stáhnu si nějaké hudební album, rozbalím ze zip archivu a cestou domů již poslouchám dané album ve sluchátkách.
HD2 (potažmo jakýkoliv telefon) s WP7 – nemožné. Telefon se synchronizuje jen přes hudební přehrávač Zune – jiným způsobem do něj není možné data, zejména pak hudbu a filmy dostat. Nevím, zda už to na iPhonu funguje jinak, ale pokud vím, tak i iPhone, lze (šlo?) synchronizovat pouze přes iTunes a podobné stažení hudby, či filmu „za běhu“ je v praxi nemožné.
Je mi jasné, že toto asi není zcela běžné užití telefonu běžným uživatelem, nicméně jakožto uživatel WM jsem právě rád, že tuto možnost mám a mohu svůj telefon využít univerzálně – téměř jako třeba notebook. Podobných věcí je samozřejmě více a ač věřím, že s dalšími (a již přislíbenými) updaty systému WP7 se mnohé z nich podaří vyřešit, některá omezení (jako třeba ta s uvedeného příkladu) asi v systému zůstanou. WP7 tak (podobně jako iPhone) jde cestou lehce „hloupého“ smartphonu, oproti například právě WM, či Androidu, kteří se svojí univerzálností mnohem více blíží klasickým „velkým“ systémům známým z běžných PC. Je ovšem pravda, že tam, kde budou uživatelé WM, či Androidu potřebovat určité „znalosti“ k používání, tam budou moci používat WP7 (podobně jako iPhone) i naprostí laici, bo systém buď danou věc umět nebude, a nebo ji bude umět tak, že k jejímu užití nebudete muset cokoliv nastavovat, či konfigurovat, ale prostě ji intuitivně použijete.
Ač je tedy systém v některých ohledech dosti striktně omezen, věřím, že tato nová platforma cílí primárně na zcela nové uživatele smartphonů, kterým bude vyhovovat tak jak je, právě proto, že bude umět jen něco, ale to něco bude umět dobře a s jistou lehkostí nad níž nebude třeba přemýšlet. Pro mě je to možná trochu omezující, věřím však, že pro masového zákazníka je to plus a Windows Phone 7 si tedy cestu k uživatelům najde.
Pravda – u nás tomu asi bude muset předcházet lokalizace systému, řádné zprovoznění marketu i pro placené aplikace a další návazné služby, které zatím plně fungují jen na některých trzích a bez nichž je telefon s WP7 přeci jen dost drahá a málo schopná hračka. Přesto věštím tomuto systému dobrou budoucnost a myslím, že rozšíření systému jistě pomůže i ohlášené spojenectví Microsoftu a Nokie. Nokie má stále u mnoha lidí dobré jméno (ač třeba já jsem v životě žádnou neměl a nikdy jsem ji ani nechtěl :)) a WP7 určený masám bude mít jistě úspěch.
Po vyzkoušení Windows Phone 7 se musím přiznat, že už si nejsem tak jistý, že mé příští zařízení bude vybaveno Androidem. To co WP7 umí dělá skutečně dobře a věřím, že než si půjdu koupit nový telefon, ještě uběhne nějaký čas a systém projde dalšími updaty, které jej rozšíří o nyní chybějící funkce. Zda dám tedy přednost jistým omezením za cenu pohodlí, snadného užívání a provázaností se spoustou služeb, nebo se raději vydám cestou plné otevřenosti a přizpůsobitelnosti i za cenu nutných úprav, atd. v tuto chvíli ještě netuším. Každopádně už nejsem vůči WP7 skeptický a věřím, že si tento systém budu moci ještě reálně vyzkoušet v některé z jeho updatovaných verzí i na svém HTC HD2 díky „maníkům“, pro něž je vývoj a „hacking“ telefonů zábavou :). A kdo ví – možná si za dva roky ponesu domů s radostí třeba právě nějakou tu Nokii ;).
Více info o WP7 na HD2 např. zde: