Je 30. června 2012, něco po jedenácté večer, a já lehce „ovíněn“ popíjením výborného pivka Permon po večerním grilování se konečně ujímám napsat tento blogový zápisek. Vlastně jsem jej chtěl psát už někdy v březnu, ale dny plynou, střídají se týdny, jaro letí a události střídají jedna druhou, takže nakonec k tomuto bilančnímu článku přistupuji až nyní. Je toho hodně o čem bych mohl psát a stalo se mnohé, ale nerad bych sužoval čtenáře sáhodlouhým popisem dějů minulých, takže se pokusím jen tak nějak v krátkosti zbilancovat onen uplynuvší půlrok mého života…

Počátek roku…

Do roku 2012 jsem vstoupil s mnoha plány a úkoly, které jsem měl před sebou na notný čas dopředu a hrdě mohu prohlásit, že většinu se mi podařilo naplnit. Hned začátkem roku mě „zaměstnala“ kamarádka Mája. Po loňské pauze bylo na letošní rok opět v plánu vystoupení orientálních tanců a já byl požádán, zda bych pro tuto chystanou akci nevytvořil návrh propagačního plakátu a vstupenek. Celá práce s postupným upřesňováním údajů zabrala nakonec cca. 2 měsíce a byla korunována úspěchem v podobě podařeného plakátu a hlavně skvělé orientální taneční show Magic Orient, které jsem se v roli kameramana zúčastnil 11. března tohoto roku v Sokolově. Z dalších událostí počátku toho roku bych vzpomenul třeba na setkání s kamarády Patrikem a Tomášem hned začátkem roku anebo na koncert Heleny Vondráčkové a jejího hosta Davida Deyla v Chebu, kterého jsme se s kamarádem a kolegou Markem účastnili 18. ledna.

Patrik, Tomáš a já v novoročním přípitku ;)

S Helenou Vondráčkovou v Chebu 

S Davidem Deylem 

Únor

Rovněž únor byl zajímavý měsíc. Krom návštěvy Standy v Habartově, posezení u pivečka a dobré nálady, jsem si hned začátkem měsíce k narozeninám pořídil nový (a s odstupem dlužno podotknout že skvělý) telefon – Nokia Lumia 800 s Windows Phone 7.5, jak jsem předvídal již v mém „novoročním projevu“. 25. února mě pak čekalo společné hudební vystoupení s Markem a jeho kapelou u příležitosti akce Dívka roku 2012.

Tonda, Lenka a Standa – bude mňamka ;).

 Na společném vystoupení u nás v kině…

Březen

Začal březen a na mě čekala nějaká práce ohledně střihu videa, nejen z již zmíněné akce Magic Orient. Jelikož výkon mého počítače mi přijde stále dostatečný, rozhodl jsem se investovat do upgradu výkonu trochu jinak, nežli jen pouhým zakoupením nového základu. Za levnější peníze jsem tedy upgradoval nákupem nové grafické karty AMD Radeon HD 6670 s podporou výpočtů přes GPU a střihového editoru Cyberlink PowerDirector 10, který GPU akcelerace dokáže při střihu, aplikaci efektů a renderování výsledného videa využít. Pokud mě tedy jiné okolnosti nedonutí k předčasnému upgradu celého stroje, myslím, že v této konfigurace mi počítač v pohodě poslouží ještě minimálně 2-3 roky.

Vyrážíme na Svatošky… Lukáš, Já, Michal, Standa, Čásly a Tonda ;).

 Svatošské skály…

15. března to znovu začalo. Alespoň pro mě se tím dnem znovu započala cyklistická sezona a já usedl na kolo na krátkou projížďku probouzející se jarní krajinou s čehož jsem pořídil i nějaké ty záběry. O pár dní později jsem se již vydal na delší – 56km – výlet a 25. března jsem spolu s naší „dyleňskou partou“ (Já, Standa, Tonda a Čásly), posílenou o Michala a Lukáše podnikli společný cyklovýlet z Habartova na Svatošské skály u Karlových Varů a zpět. Akce to byla vydařená, počasí bylo výborné, pivko chutnalo a myslím, že máme nač vzpomínat. Koncem března jsem se stačil ještě znovu sejít s Patrikem, který přijel z Ostravy, a s Tomášem, ale to už pomalu začínal duben.

Fénix na Svatoškách

Duben

Duben byl měsícem prvních grilování a samozřejmě skvělých projížděk na kole. Nechybělo ani nějaké to setkání se Standou a kamarády v Habartově, nebo návštěva Bismarckovy rozhledny poblíž Chebu, odkud je vskutku krásný výhled na okolní krajinu. Krom vyběhávání nové občanky se za hlavní akci toho měsíce dají jistě označit 6. Pivní slavnosti sokolovského piva Permon, pořádané dne 28. dubna 2012. Krom vynikajícího pivka Permon samozřejmě nechyběla ani muzika, zábava a setkání s kamarády, jak se na takové slavnosti sluší a patří.

Tonda a Standa v Habartovské Truhlárně…

Krajina poblíž Bismarckovy rozhledny

Největší fanda nesmí na slavnostech Permonu chybět… :)

Květen

V rychlém sledu se přesouváme do května a to hned do jeho prvního dne. Na svátek práce jsem vzhledem k příznivému počasí nemohl jinak, než vyrazit na kolo a stanovil jsem si nelehkou trasu, přes kopce, kterou jsem dosud nejel (Kdo zná – přes Úbočí na Lazy a zpět přes Dvorečky). Už jsem to chtěl vzdát, ale nakonec mě „Síla“ podržela a já ten kopec, i díky radě od jiného projíždějícího a postaršího cyklisty, úspěšně zdolal, což mě velmi potěšilo.

Fandíme našim! :)

10. května jsme se opět sešli s Patrikem a Tomášem v Sokolově. Příčinou Patrikova příjezdu byl zdravotní stav jeho babičky, ale nakonec jsme si užili pěkný den a Patrik se alespoň odreagoval. 18. května jsme se s Tomášem sešli opět a to u příležitosti návštěvy výborného koncertu Habera & Team – Final Tour 2012 v KV Aréně v Karlových Varech. Byl to skvělý zážitek z nějž jsem opět pořídil i nějakou tu video dokumentaci :).

Habera & Team to pořádně rozjeli… ;)

Další výlet na „Svatošky“ a je tu konec měsíce. 26. května, Cheb, po práci. Opět Tomáš, opět Patrik a já a spolu s námi první ročník Špalíček Festu v Chebu. Vydařená akce a hlavně skvělý zážitek z vystoupení kapely No Name a Olympic.

Olympic na prvním ročníku Špalíček Festu v Chebu…

Červen

Vysílač na Klínovci – start naší cesty…

 

V hospůdce na Velkém Rybníku…

První červen se nesl ve znamení zkoušení nové testovací verze Windows 8 o nichž jsem zde na blogu již několikráte psal a hned druhý červen ve znamení další velké cyklistické akce. Po několika týdnech plánování a hledání termínu, kdy se s naší „cyklopartou“ opět vydáme na tradiční „výšlap na Dyleň“ jsme se bohužel se zklamáním dozvěděli, že letos se tato akce konat nebude. Hledali jsme tedy náhradní program a našli jsme jej v podobě možná ještě extrémnější cesty – výletu na horu Klínovec a zpět. Pravda, cestu tam jsme si ukrátili cyklobusem, ale ani zpáteční cesta nebyla vzhledem k chladnému počasí panujícímu na Klínovci a neustálému protivětru žádný med. Přesto jsme ale zdolali skvělých 73km (respektive 82km já, bo jsem pak ještě jel z Habartova domů :)). Cestu jsme podnikli ve složení Já, Standa, Tonda, Lukáš a jeho kamarádi Matěj a Martin a byl to skvělý zážitek, který si rád opět někdy zopakuji. Navíc jsme cestou poznali výborné pivko, které vaří na Velkém Rybníku – Velkorybnický Hastrman, který je opravdu skvělý a v mnoha druzích.

V Mořském světě…

O pár dnů později, totiž 7. června, nás se Standou čekal školní výlet do Prahy. Standa jel jakožto dozor a já doplnil chybějící místo v autobuse plném žactva :). Výlet se rovněž zdařil – navštívili jsme Technické muzeum, podívali se do Planetária, prošli výstaviště v Holešovicích, navštívili tamní Mořský svět a ochutnali Únětické pivko :).

Pár dní na to jsem se již opět proháněl stezkami, které jsem zde ještě nesjel na svém kole a užíval si bezvadného jarně-letního dne, při cestě přes Nový Kostel. Vprostřed měsíce jsme se Standou a Čáslym společně oslavili Tondovo svátek v Habartovské hospůdce a den na to jsem se již vydal obdivovat nádherný výhled ze zříceniny hradu na Andělské hoře za Karlovými Vary. Cestou zpět jsem opět navštívil okusit chutě Velkorybnického Hastrmánka, kde jsem se náhodou opět srazil s Tondou a Standou a jejich rodinami – nečekané setkání :).

Lahodný Hastrmánek – jeden z mnoha… :)

 

Výhled z Andělské hory…

To 19. června mi štěstí skutečně nepřálo a na banální cestě z práce domů mi na štěrkové cestě podjelo zadní kolo a já se pěkně rozmázl hubou do stěrku. Slíznul jsem pár nepěkných odřenin na rukou a obličeji a naštípl jsem si žebra, takže se dodnes nemůžu moc hýbat, což mě pěkně štve, bo bych už rád vyrazil na nějaký ten výšlap, ale zkrátka náhoda je blbec, jak se říká. Nicméně povrchová zranění jsou po pár dnech již nepříliš znatelná a člověk může jen obdivovat rychlost regenerace vlastního organismu a být rád, že vyváznul bez něčeho vážnějšího a stejně tak že vyvázlo téměř bez újmy i kolo a další vybavení. Jen ty žebra budou bolet trochu déle, než by se mi líbilo…

Záběr jež potěší nejednoho mého antifandu :).

Kvůli rekonvalescenci jsem letos musel oželet tradiční sokolovskou soutěž ohňostrojů, ale jistě tušíte, že o „akci roku“ se jen tak připravit nenechám. No a co že je ta akce roku? Kdo mě zná, ten už ví. Pro méně znalé – 29. červen, Karlovy Vary, Thermal… ;).

Půlrok za mnou…

No, vlastně to uteklo jak voda, když se nad tím teď tak zpětně ohlížím. Událostí bylo spoustu a jmenoval jsem jen ty nejzajímavější. Jsem zvědav, co přinese ono druhé pololetí, které právě dnes začíná. Musím ale říct, že ať už to bude cokoliv, tak se skutečně těším. Baví mě to. Občas mě to všechno se.., ale stejně mě to neskutečně baví a nepřestanu každý den obdivovat všechny ty krásy, zážitky a události, kolem sebe. Bezvadné prázdniny a krásné léto vám všem ;).

Komentáře