O tom, že Microsoft chystá novou verzi operačního systému Windows 10 jste již jistě slyšeli. Již vloni na podzim vydal MS tzv. Technical Preview, kterou pravidelně aktualizuje. A letos v lednu uvolnil nové sestavení, které je pro tentokráte dostupné i v češtině. Systém jako takový se již dá používat, ale obsahuje mnoho chyb a nedodělků. Navíc se v průběhu času bude ještě dost měnit „přímo pod rukama“ uživatele, což není zrovna dvakrát dobré pro nějakou práci na počítači. Pokud tedy na svém počítači máte aktuálně Windows Vista, 7, 8, nebo 8.1 a systém pracuje v pořádku, nebylo by zrovna nejrozumnější jej přeinstalovávat/upgradovat na polo funkční Windows 10. Přesto je můžete vyzkoušet a máte k tomu hned několik cest…
Možností je více
První cestou je samozřejmě použití na nějakém počítači, který máte pro testovací účely. Ale tuto možnost spousta uživatelů nemá a navíc tak neotestujete funkčnost nového systému na hardwaru svého používaného počítače.
Cestou druhou je tzv. virtualizace. Nainstalujete si tzv. virtuální počítač a v něm pak následně zprovozníte nový systém. Tento systém běží v okně vašeho stávajícího systému, takže nijak neovlivní vás stávající systém. Problém ovšem je, že i přesto, že virtuální počítače dnes umožnují přímý přístup k hardware, stále je zde jistá míra abstrakce, takže trvá problém s tím, že nemáte možnost vyzkoušet nový systém na reálném hardwaru svého počítače. Pokud byste se rozhodli vyzkoušet virtualizaci s pomocí virtuálního počítače, tak mě osobně se pro Windows 10 nejlépe osvědčil VMware Player.
Poslední postup kombinuje možnosti virtualizace a přímé instalace systému na daný počítač. Tento postup jsem zde popisoval již v případě testování Windows 7, ale dnes je to ještě jednoduší. Jedná se o tzv. VHD Boot. Oč jde?
VHD Boot
Windows již někdy od dob Windows Vista/7 umožnují nainstalovat systém do tzv. virtuálního disku VHD. VHD disk je prostě obyčejný soubor na vašem stávajícím disku, který se ale tváří jako samostatný disk. VHD soubory využívají virtualizační nástroje, jako třeba VirtualPC, Hyper-V, atd. V tomto případě ale nejde o prostou virtualizaci celého počítače, nýbrž o použití virtuálního disku pro skutečnou instalaci systému. Budete k tomu potřebovat jen několik málo nástrojů…
Co budeme potřebovat?
Tak prvně se samozřejmě musíte zaregistrovat u Microsoftu, jako Windows Insider. Ze stránek MS si následně stáhnete ISO obraz aktuálního sestavení Windows 10 Technical Preview, který zde už je ke stažení i v české jazykové verzi. Osobně doporučuji stáhnout verzi systému, podle vašeho aktuálního systému, tj. pokud máte aktuální systém dvatřicetibitový, stáhněte si dvatřicetibitovou verzi, pokud máte verzi x64 stáhnete si odpovídající verzi Windows 10. Předpokládám, že dnes již má většina z vás systém čtyřiašedesátibitový, ale nemusí tomu tak být.
Dalším předpokladem je mít dostatek místa na disku. Můžete instalovat na jakýkoliv disk (virtuální disk můžete vytvořit na jakémkoliv disku), ale pro účely tohoto příkladu budu předpokládat, že máte v PC jediný disk C:. Doporučuji na něm mít minimálně 30GB volného místa.
Další věcí, kterou budete potřebovat je nástroj ImageX, což je nástroj pro práci s instalačními obrazy Windows, tzv. WIM soubory. Normálně je třeba stahovat celý balík nástrojů WAIK pro vaši verzi systému, ale díky šikovné utilitce z těchto stránek, si snadno stáhnete jen potřebné nástroje, které mají pár megabajtů. Dole na stránce si stáhněte nástroj GetWaikTools.7z, který snadno rozbalíte třeba pomocí oblíbeného programu 7-Zip. Spusťe rozbalenou utilitku GetWaikTools.exe a vyberte si Waik Tools pro svoji verzi operačního systému. Ve složce z níž utilitu spouštíte se vám vytvoří složka Waik v níž naleznete potřebné nástroje ve verzi x32 i x64 (amd64). Následně si složku Waik s potřebnými nástroji zkopírujte přímo na disk C:.
Jdeme na věc
A nyní se můžeme pustit do práce J.
Stiskneme klávesu Windows a zadáme CMD – na nalezeného zástupce klikneme pravým tlačítkem myši a vybereme možnost Spustit jako správce.
Otevře se nám okno příkazového řádku, do nějž postupně zadáváme tyto příkazy:
diskpart
create vdisk file=c:\Win10.vhd maximum=20480 type=expandable
select vdisk file=c:\Win10.vhd
attach vdisk
create partition primary
format fs=ntfs label=“Windows10″ quick
assign letter=x
exit
Nyní se ocitnete zpět v příkazovém řádku C:\WINDOWS\System32\. Nechte příkazový řádek otevřený. Pakliže jste si podle předchozího kroku přesunuli složku s nástroji Waik na disk C, můžeme pokračovat. Ještě předtím však vyhledejte ISO obraz stažených Windows 10 a připojte jej jako virtuální DVD mechaniku. Od Windows 7 to umožnuje přímo systém, takže stačí kliknout na soubor ISO obrazu pravým tlačítkem a zvolit možnost Připojit. Ve Windows Vista budete potřebovat pro připojení ISO obrazu nějaký nástroj jako třeba VirtualCloneDrive, který umožnuje připojit ISO jako virtuální mechaniku. Podívejte se do složky Tento počítač. Měli byste zde vidět minimálně disk C: Disk X: (ten je vytvořen příkazem assign letter=x v předchozím odstavci a jedná se o onen virtuální disk, kam budeme instalovat Windows 10) a disk DVD s připojeným ISO obrazem Windows 10. Záleží na tom, kolik máte v PC disků, ale pokud jen jeden a jednu vypalovačku, pak bude připojen nejspíše pod písmenem E:. Pokud vypalovačku nevlastníte, tak nejspíše jako D: – toto si zkontrolujte. V tomto případě budu používat pro označení připojeného obrazu Windows 10, písmeno E: – vy jej nahraďte písmenem, které vám přidělí systém.
Přesuneme se opět do příkazového řádku. A zadáme tyto příkazy:
cd c:\waik\amd64
(pokud používáte 32. bitový systém, tak použijte příkaz cd c:\waik\x86)
imagex /apply e:\sources\install.wim 1 x:\
bcdboot x:\windows
A to je vše. Nyní stačí zavřít příkazový řádek a restartovat počítač. Po restartu se vám zobrazí nabídka spouštění operačního systému, kde si budete moci zvolit mezi Windows 10 a vaším stávajícím systémem. Zvolte Windows 10 a vyčkejte dokončení instalace…
Jak se „desítek“ zase zbavit?
Výhodou tohoto postupu je skutečnost, že Windows 10 zkoušíte přímo na svém stávajícím počítači, ovšem bez toho, abyste museli nějak měnit stávající oddíly na disku, měnit nastavení stávajícího systému, atd. Současně využijete kompletní sílu Vašeho hardware – použití virtuálního disku VHD zpomaluje práci se systémem minimálně. Při každém spuštění počítače si můžete vybrat, zda chcete spustit váš stávající systém, nebo systém Windows 10. Když vás pak zkoušení nového systému přestane bavit, stačí na disku C: smazat soubor Win10.vhd. Pak ještě např. s pomocí nástroje msconfig na Záložce Spuštění počítače (Win + R -> msconfig -> Enter), nebo EasyBCD odstranit nabídku na spuštění Windows Technical Preview ze spouštěcího záznamu a můžete vesele používat svůj stávající systém beze stopy po nových Windows.