Je tady červenec, je tady léto a jsou tady Vary. Karlovy Vary. A s nimi každoroční filmový svátek v podobě mezinárodního filmového festivalu. Ve skutečnosti tenhle svátek filmu před pár dny skončil, ale pro mě se právě toto období stalo každoročně tím nejočekávanějším. Již více než deset let jezdím v této době do Karlových Varů pravidelně a rád bych se s Vámi podělil o své důvody. Filmy mě totiž do Varů netáhnou :). Co je tedy za tím, že pro mě mají Karlovy Vary právě v době filmového festivalu takové kouzlo? Už jsem o tom párkrát psal, ale jelikož se mě pořád někdo ptá proč tam vlastně jezdím, tak o tom píšu i dnes…
Výhled na Karlovy Vary
Vary jsou samozřejmě krásné lázeňské město. Hlavní město našeho nádherného Karlovarského kraje, v němž jsem se narodil, v němž žiju a v němž doufám ještě dlouho budu moci žít. Faktem je, že do Varů jezdím kvůli atmosféře.
Thermal – hlavní sídlo KVIFF
Jsem člověk z malého města, kde nepotkáváte „lidi známé z televize“ běžně na ulici, jako je tomu třeba v Praze, kde to nejspíš nikdo neřeší. Na malém městě na vás podivně koukají, když si na sebe vezmete něco, co většině přijde divné, kdekdo vás zná a ví o vás od malička až do současnosti. Vary jsou v době konání festivalu jiné. Na moment si můžete užít anonymity a současně být klidně i za hvězdu, když je k tomu příležitost. Můžete být kýmkoliv a nikdo vás neřeší. Procházíte se po ulicích a potkáváte herce, zbohatlíky, snoby, zlatokopky, umělce i žebráky. Můžete být kýmkoliv.
KVIFF 52
Můžete vydělávat pár korun, ale v hospodě nechat velký dýško a mají vás za pracháče. Nebo si můžete na hlavu vzít úchylnej klobouk s deklem z lepenky s nápisem „I Like KVIFF“ a namísto toho, aby na vás koukali jako na magora, tak vás mají za umělce, performera a fotí se s vámi jako s celebritou. Večer v hospodě pokecáte s úplně obyčejnýma lidma, popojdete k vedlejšímu stolu a dáte se do řeči s někým významným. A vlastně tu potkáte kdekoho a možná ani nevíte, že se zrovna bavíte s někým, kdo ve svým oboru něco znamená.
S Jakubem Kohákem :)
Lidi si často myslí, že Vary jsou snobárna, že to není nic pro tzv. „obyčejného člověka“, že vám to nic nepřináší. Je fakt, že Vary jsou hodně o pozlátku, už trochu méně o filmech a hodně o barech a večerních zážitcích. Ale Vary vás mají i co naučit. Ukázat vám, kdo si na něco hraje a kdo se chová stejně v civilu jako „v bedně“. Vary vám ukážou, že neexistují „celebrity“, protože všichni jsou jen normální lidé – se svýma radostma, starostma i problémama. Že možná neřeší poslední dvoustovku, ale prachy řeší stejně jako Vy. Že mají možná nádhernou partnerku/partnera, ale nejsou šťastní. Anebo třeba zrovna jsou :).
Kočky s výborným rumem Capitan Bucanero :)
Já do Varů nejezdím na filmy. Respektive jezdím nabrat inspiraci co by mohlo být dobré a zajímavé a na co bych se měl v následujícím roce podívat. Ale není to pro mě o tom, abych stál od rána u pokladen a čekal na vstupenky. Jasně – občas se podaří vyhrát v nějaké soutěži pár lístků, a tak si kina užiju i já, ale není to primární. Primární jsou pro mě doprovodné akce a celková atmosféra. Opustit stereotyp a na týden vypadnout za hranice všednosti, utratit nějaký prachy a zažít věci, které po zbytek roku nemám příležitost zažít. Respektive nemám je příležitost zažít tak nahuštěné do jednoho týdne v roce :).
Párty ve Finlandia Kokos Baru
Potkám tu lidi známé, potkám tu kamarády a spolužáky, potkám tu úplně nové fajn lidi, které třeba už znovu neuvidím. Anebo třeba zase za rok. Kdo ví? Ale o tom to je, a to je tím, co mě do Varů táhne každý rok znovu a znovu. Protože Karlovy Vary mají své kouzlo, a zvláště pak v době filmového festivalu. Tak co kdybyste to příště zkusili také? ;).
Já a herecká STAR z Prostřena – Karel Ondrka alias Skejpr :)