Tak je to zřejmě zase tady. Už se mi to přihodilo několikrát a já jsem asi stále nepoučitelný. Dodnes. O čem mluvím? O ztrátě dat (snad ne) a o harddisku odcházejícím do křemíkového nebe"…

Takový pevný disk, to je vskutku jedna z nejméně spolehlivých součástí počítače. Může vám vydržet mnoho let, nebo může skončit v křemíkovém nebi" po několika měsících. Smůla ohledně pevných disků mě zdá se nepřestává pronásledovat. Na mojí současné sestavě se základní deskou s čipsetem nForce 4 jsem si s nimi užil již svoje. S klasickými PATA disky jsem problém neměl nikdy. Vše až po nástupu SATA disků. Integrovaný SATA řadič na mé desce (nForce čipsety byly jistou dobu nechvalně známé jako zabijáci disků) si se SATA disky zjevně moc nerozumí. Co jsem do něj kdy připojil, to dříve nebo později odešlo. Většinou právě dříve, než později. Je zvláštní, že disk připojený v externím boxu pře SATA kabel přímo k tomuto řadiči funguje bez problémů – na rozdíl od svých předchůdců připojených přímo a bez boxu.

Jelikož jinak mi ovšem deska vyhovuje a výkon mého počítače je pro mě stále více než dostatečný, nechtěl jsem měnit kvůli SATA řadiči celé vnitřní vybavení PC a tak jsem si zakoupil externí SATA řadič připojený přes PCI-Express rozhraní. S tímto řadičem mi dodnes můj disk fungoval bez problémů. Dodnes…

Již při koupi onoho 500GB disku, který jsem kupoval právě poté, co mi deska dva původní disky odrovnala", jsem uvažoval, že ze 400GB externě připojeného disku, na němž jsem provozoval Windows XP, udělám záložní sklad. Jenže čas letí a člověk se k tomu nemá. A tak jsem již dávno nebootoval svoje XP, nýbrž Vistu z nového disku, ale starší disk jsem nadále používal jako datové, nikoliv však záložní úložiště.

Již během minulého týdne mě jinak stabilní Vista překvapila během probouzení slavnou modrou obrazovkou BSOD, ale příliš pozornosti jsem tomu nevěnoval a říkal si, že jde možná o nějakou náhodnou chybu. Dnes se však situace opakovala a to už jsem zbystřil – hardware jsem však nijak nepodezříval. Bohužel při dalším restartu se již systému nepodařilo inicializovat systémový disk ani pro výpis paměti při opakované chybě BSOD a po dalším restartu se již disk nepřihlásil ani v BIOSu SATA řadiče. Vše jsem tedy raději vypnul a tajně doufám, že se mi disk ještě podaří rozjet (podobně jako v minulosti), abych z něj dostal svá data. Naštěstí jich je minimálně nadpoloviční většina stále ještě na původním 400GB disku s Windows XP, ale přesto se mi samozřejmě, za tu dobu co používám Vistu, na mém 500GB disku nahromadilo dost nových dat o něž bych skutečně nerad přišel.

Ještě štěstí, že mám k dispozici svůj netbook a jeden linuxový desktop, takže nejsem na momentálně raději vypnutý PC odkázán. Ihned jsem se tedy jal objednat nový disk a abych to znovu nevzal za špatný konec, tak jsem objednal disky rovnou dva – každý po 750GB. Ještě nevím, zda je zapojím jako zrcadlené, ale spíše použiji jeden jako primární a druhý jako záložní disk v boxu (případně připojený po síti) na nějž budu automaticky zálohovat všechna svá data. Opravdu nerad bych se totiž opět obával o jejich osud.

Nyní mi zbývá jen čekat až nové disky dorazí a doufat, že se mi ještě můj původní disk podaří zprovoznit a data z něj na nový disk řádně naklonovat před tím, než jej trvale vyřadím ze svého počítače. Zatím jsem měl vždy štěstí a všechna data se mi podařilo řádně zachránit a tak doufám, že i tentokráte při mně bude štěstí v neštěstí stát. Pro příště si ale beru ponaučení, které doporučím i vám: Zálohovat, zálohovat, zálohovat – opravdu to nejsou jen planá slova…

Komentáře