Narodil jsem se v roce 1982. V dětství jsem – asi jako každý – poslouchal příběhy z války. Hrůzy, utrpení, katastrofy. Zabíjení, zločiny, zbraně. Atomové bomby. Četl jsem o tom knihy, poslouchal to ve škole, viděl o tom desítky filmů, hrál počítačové hry…
Člověk by si myslel, že po zkušenostech z dvacátého století už nikoho rozumného nemůže napadnout chtít vyvolat válku. Myslel by si, že přece nikdo nemůže mít jakýkoliv zájem na tom, aby někoho napadl, ukradl mu území, zabíjel lidi. Že jsme rozumní, že společnost už je jiná, než byla v minulých staletích. Že jsme se poučili… Celý příspěvek →