Archiv rubriky: Názory

Blogerský Valentýn

Svátek svatého Valentýna je svátkem, který já osobně zrovna nemusím. Zkomercionalizovaný svátek, který vyvolává dojem, že láska je obchodní artikl pro mě není něčím, co by stálo za slavení. Lásku buď cítíte a tedy ji máte příležitost dokazovat každý den, nebo necítíte a nějaký svátek vám v tom těžko pomůže.

Se zajímavým nápadem, jak přetavit tento svátek do blogerské roviny, přišel Pavel Králíček, který ve svém článku vyzval ostatní blogery, aby v den tohoto svátku publikovali článek, v němž by nějakým způsobem poreferovali a případně zviditelnili své oblíbené blogy. A jelikož to není nápad špatný, je takovým článkem i tento článek. Rád bych vám v něm představil své oblíbené blogy, které možná znáte, ale možná také ne.

Celý příspěvek

Blog je prostředkem k poznání autora

Vážení přátelé. Rád bych vás upozornil na svůj hostující článek, který dnes vyšel u Pavla na blogu. Věnuje se hledání odpovědi na otázku, zda je vhodné říci o svém blogu své rodině, či přátelům, či zda jej spíše tajit?. Můj názor je takový, že rodina i přátelé by o vašem blogu vědět měli, nebo že je minimálně nesmyslné svůj blog nějak extra tajit. Důvody a argumenty pro podporu tohoto svého názoru najdete právě v odkazovaném článku. Přeji příjemné čtení ;).

Celý příspěvek

Příběh vánočního kapra

Tento příběh jsem napsal už vloni a zveřejnil jej na našich hudebních stránkách. Jelikož je to však příběh stále aktuální a protože vím, že většina čtenářů tohoto blogu jej zřejmě dosud nečetla, rozhodl jsem se jej zveřejnit i zde u příležitosti blížících se vánočních svátků.

Jde o zmyšlení nad životem a smrtní, nad smyslem utrpení a nad obsahem vánočních svátků z pohledu… vánočního kapra. Třeba i vás přiměje k zamyšlení…

Celý příspěvek

Soudit za přátele?

Nad tímto tématem uvažuji již delší dobu. Jsem si vědom toho, že možná budu některými jedinci označen za takového, či onakého, ale pravdou je, že toto nemá být obhajoba či hana žádného ze jmenovaných, jako spíše obecné zamyšlení. A po pravdě zajímal by mě i váš názor na tuto věc. Rád bych si dnes položil otázku, zda lze někoho soudit za jeho přátele, či minulost jeho rodiny, atd.

Celý příspěvek

Dvanáct opic: Zamyšlení nad vnímáním reality

Představte si, že je vaším úkolem vydat se do minulosti, kde vás čeká smrt. Představte si situaci, kdy jako malý chlapec vidíte umírat dospělého muže a přitom nevíte, že tím mužem jste vy sám. Že žena, jíž vidíte se nad mužem sklánět, a o níž se vám bude celý život zdát, je ženou, kterou sami poznáte o mnoho let později. O mnoho let později pro vás, ale přesto několik dní před tím, než toto vše vidíte. Ona vás zná jako dospělého, zatímco vy se na ni právě díváte jako dítě… Zamyslete se nad tím, jak by vám bylo, kdybyste se vrátili do minulosti a nikdo vašemu poselství z budoucnosti nevěřil.?

Tyto a podobné otázky si možná budete tak jako já klást po zhlédnutí filmu 12 opic. Přiznám se, že tento film mám velmi rád, a proto jsem využil jeho nedávné dostupnosti na DVD a zakoupil si jej. Jeho sledování mě opět uvedlo do stavu, kdy jsem se začal zamýšlet nad naším vnímáním reality a tak jsem se rozhodl své myšlenky sepsat a trochu rozvést. A pro všechny, kteří snad film 12 opic neznají tu mám na závěr i bonus v podobě stručného shrnutí děje, abyste věděli o čem je řeč.

Inu pojďte spolu se mnou chvíli přemýšlet o tom, jak omezeně vnímáme svět kolem nás…

Celý příspěvek

Co si počít s milionem? Investice a charita.

Jak tak průběžně pročítám své oblíbené blogy, nemohl jsem si nevšimnout, jak se jako houby po dešti začínají na mnoha z nich rojit články na jednotná témata. Řetězovky sice příliš nemusím, ovšem na druhou stranu je z nich krásně vidět, jak rozsáhlé je naše blogerské podhoubí. Jedním z těchto témat je otázka, jak by kdo naložil s milionem?.

Inu, Pe3ček mi včera odeslal na účet 1000000 v českých ze stolu, takže přede mnou vyvstává otázka téměř Nerudovská – co s ním?

Celý příspěvek

Děti jako obraz společnosti, aneb hledání smyslu života

Dnešní svět je plný protikladů, názorových proudů, věrouk, politických cílů, užitečného i naprosto neužitečného zboží, atd. V tomto světovém guláši" se dnes mnozí – zvláště mladí – lidé ztrácejí a v hledání sebe sama se často uchylují k myšlenkám, skupinám, či prostředkům, které jsou v konečném důsledku škodlivé nejen pro ně, ale i pro jejich okolí. Děti jsou obrazem celé dnešní společnosti a z tohoto obrazu můžeme tušit, k jakému cíli spějeme a jaký má vlastně náš život smysl…

Celý příspěvek

Rasismus – příliš často zneužívaný termín

Rasismem se dnes ohání kde kdo. Různí aktivisté a skupiny operují s tímto termínem v každé druhé větě. Slyšíme o rasově motivovaných útocích, rasové nesnášenlivosti, rasově podmíněném jednání a spoustu dalšího. Je to ale správné? Není na čase se zamyslet nad tímto termínem jako takovým a říci si, co rasismus je a co není? Myslím totiž, že v zájmu politické korektnosti" je tento termín zneužíván již řadu let ve významu, který za něj prostě není možné skrýt.

Celý příspěvek

Asi jsem extrémista – zjevně jdu proti proudu :)

Můj minulý post o poslechu alba Ewy Farne Ticho, byl právě dnes zveřejněn i na Neviditelném psu a pod článkem vznikla celkem zajímavá diskuse, ohledně mnou zmíněného postoje k hudbě pánů Michala Davida, Dalibora Jandy a spol. Je faktem, že podobný názor, jako vyjadřují někteří diskutující měl i redaktor Neviditelného psa pan Jiří Wagner, který kvůli němu zvažoval, zda článek zveřejnit, či nikoliv. Nakonec jej ovšem zveřejnil, za což mu tímto děkuji. Jsem si vědom toho, že některé mé názory zrovna nejdou s dobou a nejsou tak říkajíc in". Někdy jsou možná dost staromódní a často jdou proti proudu většiny. A ačkoliv není můj cíl se nějak stavět do opozice, musím říci, že jsem hrdý na to, že mám vlastní názor a nejdu tak říkajíc s davem. A proto i plně respektuji to, že někdo jiný má názory opačné, případně neslučitelné, s těmi mými. Zkrátka a dobře – já byl vždycky tak trochu jiný… :).

Celý příspěvek