Archiv rubriky: Ze života

Jak se mi žije, aneb off-line reportáž z Facebooku I.

V poslední době s hrůzou v očích :)" sleduji, že na svém blogu zveřejňuji jen různé úvahy, zamyšlení a IT články. Možná se tedy budete ptát, kam se podělo ono ne zcela malé procento článků, v nichž jsem se věnoval čistě soukromým záležitostem a věcem z mého všedního života? Ty sice asi nikoho nezajímají, ale pro mne jsou jistou formou on-line deníku, k němuž se mnohdy rád vracím pro vzpomínky z minulých měsíců a let. Odpověď je jednoduchá – tyto články ukradl Facebook!

Celý příspěvek

Úředník boduje, občan platí…

Stala se mi taková nemilá věc – na konci května jsem onemocněl a týden jsem si pobyl doma. Nic zvláštního, nic co by stálo za pozornost. Ovšem to platí jak pro koho. Úředník má prsty všude a tak mě třetí den mé nemoci navštívila kontrola. Problém byl v tom, že jsem o ní neměl nejmenší tušení. Já totiž spal. Nic nepochopitelného, nic nenormálního. Myslím, že normální člověk, dokáže pochopit, že si nemocný člověk lehne a usne. Ne však úředník. Odpoledne jsem ve schránce narazil na jakési předvolání, že jsem nebyl přítomen doma a že mám tento papír potvrzený od lékaře doručit do tří pracovních dnů…

Celý příspěvek

Time Management z pohledu zaměstnance

Tenhle článek vznikl původně jako můj komentář na blogu Životaměnič.cz Pavla Králíčka. Pavel se v článku rozepisuje o důvodech, proč je dobré vstávat brzy ráno, dříve než ostatní a jakou to má výhodu v plánování úkolů celého dne. Píše o tom, že sám vstává v šest hodin ráno a rád by ještě o půl hodiny dříve, protože má pak po ránu ještě spoustu času na sebe. Věřím, že je to tak a věřím, že jako student si to může dovolit. Rád bych však přinesl i pohled trochu odjinud. Pohled na time management z pohledu zaměstnaného člověka pracujícího ve směnném provozu. Zde je tedy přepis mého původního komentáře s pár drobnými doplněními.

Celý příspěvek

Pavel

Zvonící budík připomněl Pavlovi, že je tu další všední ráno. Takové, jako stovky jiných před ním a stovky dalších po něm. Pavel neměl chuť vstávat a neměl chuť se probouzet, ale přesto jej zažitý stereotyp, jež se stal osudem jeho posledních let, přesvědčil, že je na čase se vypotácet z postele, zakousnout něco malého k snídani a v polospánku se vydat na půlhodinovou pěší cestu do místa jeho pracoviště.

Celý příspěvek

Belly Dance 2009

Je tomu přibližně rok, kdy jsem poprvé navštívil bezva akci Belly Dance, kterou pořádá Mája – moje bývalá učitelka psychologie a občanské nauky a současná známá s níž si vždy velmi rád povídám, protože máme mnoho společných názorů na svět kolem nás. Jelikož mě již loňský ročník zaujal, věděl jsem jistě, že přítomen bych byl rád i u ročníku letošního, který se konal v neděli 8. března v Sokolově. A tak se také stalo a já se na tuto akci opětovně vypravil. Pro ty z vás, kdo netuší co je Belly Dance vlastně zač, napíši, že jde o vystoupení tanečnic orientálních tanců, přičemž letošní ročník byl již pátým v pořadí. Připravil jsem pro vás krátkou reportáž" z této akce, včetně dvou videozáznamů.

Celý příspěvek

Únor 2009 a zálohovací peripetie

Připadá mi to jako včera, kdy začal tento rok a proto se s hrůzou dívám do kalendáře, kde vidím, že za pár dní už bude jedna šestina roku opět odepsána. Co jsme za tu dobu stihli udělat nového? Co jsme stihli změnit (k lepšímu pokud možno)? Co jsme stihli vytvořit?

Musím se přiznat, že ty dva měsíce okolo mne jen tak prošli a já vlastně dosud nestihl nic z toho, co bych možná udělat chtěl, nebo o čem jsem koncem minulého roku uvažoval. Stále jen střídám práci s prací a doma už nemám moc času ani nálady začínat s nějakými projekty jejichž splnění je v nedohlednu. Ano – možná je to jen lenost a neochota k tomu se do něčeho přinutit, toho jsem si vědom, ale…

Dost ale tohoto přemítání nad nesmrtelností brouka" – o tom tenhle článek vůbec nemá být :). Dnes bych rád sepsal krátký soupis událostí z posledních několika málo dnů a týdnů. On nakonec ten začátek roku, respektive únor, nebyl a není tak letargický, jak by se mohlo zdát…

Celý příspěvek