Tak se vám zase po delší době musím svěřit s pár aktualitami ze svého života. Ono není moc o čem psát, protože v poslední době je to spíše stereotyp – chození do práce a z práce – který se táhne již od svátků. V tomto období se toho prozatím moc zajímavého neděje a ani mi nezbývá mnoho času. Včerejší den mě ale z tohoto stereotypu poněkud vytrhl.
Před malým okamžikem odbila půlnoc a rok se opět sešel s rokem. Je tedy nejvhodnější čas ke krátké bilanci a hlavně k novoročnímu blahopřání, které jsem pro vás – stejně jako v loňském roce – připravil formou krátkého videa ;).
Opět po roce nastal vánoční čas – čas klidu a míru, čas urovnání starých sporů a čas sjednocení. Zda takovým časem bude i období letošních svátků, záleží jen a jen na nás samých.
Za sebe bych chtěl vám všem popřát šťastné, pokojné a požehnané vánoční svátky, plné lásky a klidu. Přeji vám, abyste nalezli nové síly uvnitř svého nitra, které vás povedou dál do příštího roku. Přeji vám, abyste se dokázali radovat z maličkostí a aby nejen o těchto svátcích, ale i v následujících dnech, jste si každý den nalezli ten malý kousek štěstí, které je všude kolem nás – stačí jej jen nenechat ležet ladem. Mnoho zdraví, zdaru a Božího požehnání ve vašem konání a ať se vám daří.
Blíží se konec roku a ten je – ostatně jako každý rok – spojen s různými setkáními, sháněním dárků, předvánočními večírky, atd. A takový byl i letošní závěr roku. I když je tu jedna událost, která není zrovna veselá…
Když se tak dívám na svůj blog, zjišťuji, že jsem již poměrně dlouho nepublikoval žádné události ze svého života. Ne, že by se nic nedělo, ale nějak nebyl čas a možná ani chuť se s tím vším vypisovat. Nevím, nakolik někoho jiného může zajímat něco málo z mého soukromí, ovšem jelikož tento blog je zároveň mojí osobní e-pamětí", mají tu i informace z mého života své místo. Rozhodnete-li se tedy mé zážitky sdílet se mnou, pak vás vítám u článku, v němž si v rychlém sledu zopakuji pár pro mě významnějších událostí z uplynulého období.
Občas se mi přihodí zvláštní událost. Nečekaně, jakoby nic a jen tak mimochodem, potkávám v průběhu let víly. Tyhle zvláštní bytosti – elfí samičky :), – se vyskytují mezi námi smrtelníky jen zřídka, ale setkání s nimi stojí za to…
Asi všichni dobře víte, že v těchto dnech probíhají v naší vlasti volby do zastupitelstev krajů a třetiny senátu. Na otázku, zda jdou lidé k volbám, však mnoho z nich odpovídá, že nikoliv a že je politika nezajímá, případně, že nevidí důvod, proč by volit měli, když se stejně nic nezmění a jejich hlas je tak zbytečný.
S tímto názorem si dovoluji nesouhlasit. Já osobně chodím volit od dosažení své plnoletosti pravidelně a považuji to za své občanské privilegium. Tak jako mnoho lidí mezi námi si nedělám iluze o tom, že něco bude rázem fungovat jinak, pokud bude u moci" ten, či onen. Asi mají pravdu Ti, kdo tvrdí, že na tom víceméně nezáleží a že ve vyšších kruzích" se hraje trochu jiná hra, než jakou by si občané představovali. Ovšem jakou by si představovali? Právě od toho jsou tu volby, které nám dávají tu možnost ukázat, jakou hru chceme, i kdyby nakrásně se tato hra potom vůbec neměla hrát.
Já osobně chodím k volbám hlavně proto, že se neztotožňuji s myšlenkou, že k volbám nejdu, ale kritizovat můžu. Podle mého názoru si právo na kritiku získávám právě tím, že jsem vyjádřil svůj názor ve volbách. Svým odvoleným hlasem získávám především právo kritizovat a nadávat. Mohu nadávat na to, že jsou ostatní pitomci" co zvolili jen jiné pitomce", nebo mohu nadávat sobě za to, jaké pitomce" jsem volil sám. Mám to právo.
Pokud ovšem někdo nejde k volbám a přitom si jen stěžuje, pak podle mého názoru by bylo lépe, aby mlčel. Vyjadřovat se k něčemu doma, ale v rozhodující moment zůstat bez názoru, je podle mého mínění špatné, byť samozřejmě nikoho za toto jednání neodsuzuji.
Přesto vás vyzývám – jděte k volbám. Pokud bude každý stát na místě a 60% populace neřekne žádný názor jen kvůli tomu, že jejich hlas přece nic nezmění", pak skutečně žádné změny nejsou možné, snad krom změn směřujících k extrémismu. Radikalisté totiž obvykle volit jdou…
Ať už jste tedy se současným stavem spokojeni, nebo nespokojeni, přestaňte to řešit někde u piva a věnujte svých pár minut času vyřknutím jasného názoru, na nějž máte jako občané této země právo. Možná se nezmění vůbec nic a vysoká hra politiků váš život k lepšímu nezmění, ať bude u moci" ten, či onen, ale alespoň získáte právo oprávněně si stěžovat a nadávat – svůj názor totiž řeknete právě ve volbách.
Pravidelní čtenáři to již vědí, nově příchozí čtenáři a návštěvníci možná ne – žiji filmem Bathory Juraje Jakubiska ;). Těšil jsem se na něj několik let, od doby jeho uvedení už jsem na něm byl dvakrát v kině a až bude dostupné DVD, pak budu jedním z prvních, kdo si jej koupí. Pro všechny podobně postižené" jsem připravil kolekci tří, respektive pěti, tapet pro váš počítač s motivem filmu Bathory. Pokud tedy sháníte wallpapery k filmu Bathory a tři tapety dostupné na oficiálních stránkách filmu vám nestačí, pak můžete stahovat třeba právě ty, jež jsem pro vás vytvořil.
Další měsíc utekl jako voda a podzim už o sobě dává citelně znát. Není to tak dávno co jsem zde popisoval svoje zážitky z letních měsíců a dovolené a už je tu čas na další rychlou rekapitulaci. Tentokráte si připomenu své zážitky ze září, které se neslo ve znamení oslav, pohody a setkávání s přáteli. Budu rád, budete-li je prostřednictvím tohoto článku a přiložených fotografií sdílet se mnou.
Během tohoto léta jsem zažil mnoho pěkných situací o než bych se s vámi rád alespoň v krátkosti podělil. Jelikož jsem všechny události nestihl zaznamenávat v průběhu prázdnin, tak jsem se rozhodl připravit tento souhrnný článek v němž se pokusím krátce pospat to nejlepší z mé letošní dovolené a prázdnin – návštěvy v Karlových Varech během filmového festivalu a třídní srazy v Sokolově. Chybět nebudou fotografie, ani krátké video.